Jana, 38 let

Menstruovat jsem začala ještě dávno před listopadem 1989, tedy v době, kdy
se většinou používaly jen vložky z buničiny či vaty. Ó bože, jak já je
nenáviděla! Člověk se pořád obával skvrn, "vložky" byly objemné, neforemné.
Ale asi byly zdravotně nezávadné, protože když jsme si s manželem přáli
dítě, povedlo se na první pokus. A pak přišla éra nových vložek - tenoučké,
se superabsorbenty, mnohdy parfemované. Pro nás ženy - idylka. Já dokonce
tvrdila, že tyto vložky jsou jedna a největších vylepšení, které nám ženám
usnadnilo život.
Postupně ale přišly problémy (endometrioza - skončila jsem na operaci,
záněty bartolinské žlázy, kvasinkové výtoky) - a já ač vysokoškolsky
vzdělaná žena, nikdy mě nenapadlo je dát do souvislosti s používanými
vložkami.
V loňském roce se mi podařilo po přeléčení imunity opět otěhotnět a po dvou
dcerách se mi letos narodil syn. Již v době těhotenství jsem se zajímala o
různé plenkové systémy - a tehdy mi jedna kalifornská lékařka vysvětlila,
proč je vhodné dávat miminkům látkové pleny a zmínila se i o tom, že ona
používá jen vložky z bavlny. A tak jsem začala objednávat různé vzorky
látkových plenek a mezi nimi na zkoušku i Dámské hygienické vložky PoPoLiNi
froté. Postupně jsem si v Kalifornii přikoupila i nějaké další.
A nyní jsem již jejich spokojenou uživatelkou - propláchnout použitou vložku
v proudu vody mi nečiní sebemenší problém, zrovna tak jako jejich praní. Na
sušení používám sušičku (stejně jako u látkových plenek). A já i miminko
jsme v bavlnce bez problémů.
V Kalifornii jsem se setkala i s názorem, že za prudký nárůst neplodnosti
mohou právě chemicky upravené menstruační vložky. Takže nechci riskovat
zdraví svých dětí ani své a zůstáváme věrni po staletí ověřené bavlně.